Blíží se konec roku a vyrážím s kamarády na Murner see. Jezero v Německu 100km od Chebu. Vyrážím s Martinem Svobodou a Láďou Račákem. V 8-30 vyjíždíme z Chebu a okolo půl desáté jsme na místě. Tentokráte jako první zatím tu není ani noha. Vylézá sluníčko bude tu překrásnej den. Voda vypadá luxusně . Jdeme se připravit a půjdeme na to ,ale nic nemůže jít jednoduše. A už to sičí ssssss praskl mi okroužek na hadici. Takže mám nebo nemám nový. No naštěstí ano. Zdržení pár minut a jde se na to.
Zanořujeme se všichni dohromady. Samozřejmě po zanoření Martin nabírá rychlost a během pár minut je pryč. Naposledy je vidět na konci lajny ve 32m. Je úžasná voda vidět tak 15m no nádhera. Voda má krásné 4 stupně a je jako křišťál. S Láďou klesáme pokračujeme až na 43m tam nabíráme lehké deko. Stáčíme se vpravo stoupáme podél stěny až na hloubku 20m. Odtud je překrásně vidět slunce co svítí nad hladinou , tak nádherně je čistá voda. Po celou dobu ponoru není třeba světlo. Plaveme podél stěny kde míjíme stroje různé další artefakty. Na útesu je krásně zaparkovaný bavorák vypadá jak originál. Pod stěnou má dokonce pokrytí Německý T-Mobile takže kdo se chce během ponoru podívat na internet nebo si zavolat může to zkusit.
Zhruba ve 30 minutě to otáčíme a jedeme zpět v 10m kde se ode dna odráží sluneční paprsky. Před koncem proplavávám ještě trávy podél břehu ,ve slunečních paprscích překrásně vynikají jejich barvy. Jdu z vody a s úžasem zjišťuji že po celou dobu máme otevřené zadní dveře auta. Někdo je prostě zapoměl zavřít. Naštěstí i při docela velkém pohybu lidí se nic neztratilo. Shazuji ze sebe flašku a jdu zpět k vodě udělat pár fotografií. V tom se u mě vynořuje Láďa a pár minut po něm i Martin. Všichni konstatujeme že ta cesta sem se vždy vyplatí. Takhle čistá voda se jen tak v Čechách nenajde. Život tu sice ve vodě moc není ale ta čistota je paráda.
Z ponoru jsem udělal krátký sestřih takže všem přeji hezkou podívanou.
Je den po štědrém dni a jedu se s kamarády podívat zase jednou do vody. Tentokráte bylo vybráno jezero Medard. Jedeme ve složení Láďa Račák a Martin Svoboda a moje maličkost. Na Medard to máme kousek tak tam jsme ze chvilku. Vyrážíme v půl deváté ráno je pochmurné počasí stále mrholí ale to nás rozhodně nezastaví. Aspoň tam snad nikdo nebude. K jezeru se stále oficiálně nesmí a celý prosto hlídá bezpečnostní agentura. Tak snad budeme mít štěstí a nikdo nebude prudit.
K Jezeru dorážíme po deváté hodině. Všude jemné blátíčko no nic moc ale voda vypadá nádherně. Fouká silný vítr a mrholí no fuj fuj opravdu divné prosincové počasí.Teplota 5 stupňů nad nulou to fakt Prosinec není. No nic oblékáme sucháče a jde se do vody. Dneska v tom větru je opravdu chladno. Tak snad bude ve vodě tepleji. Bereme směr na žlutou kouli která značí maximální hladinu a jde se na to.Voda je fakt parádní místy je vidět až 6m možná i více opravdu pěkné .
Jen ty rybičky jsou teďka v zimě někde schované. Proplouváme zatopeným lesem a klesáme až na 18m není třeba svítit no nádhera. I v 18 metrech je vidět i bez světla. Níže zatím nejdeme necháváme to na jindy až bude tepleji. Po půl hodince mi začíná bejt zima tak to pomalu balím a otáčím to zpět ke břehu. Z vody jdu jako první a po deseti minutách se objevují i oba moji kolegové Láďa s Martinem. Konstatujeme že se dnešní ponor parádně vydařil sice jsme trošku promrzlí ale stálo to za to.
Zde je krátké video z ponoru.
