Vítej v podvodním světě

Je sváteční den 17.11..2016 je volno tak proč ho nevyužít pro nějaký ponor. Vyrážíme s Láďou Račákem ne Jesenickou přehradu. Mám zde jedno místo ještě né moc prozkoumané tak se podíváme jak bude vidět. Místo je cca 250m od břehu na bývalém korytu říčky Odrava stával zde mlýn .Místo jsem již dříve označil tyčovou bójí která je napevno ukotvená ke dnu aby jí nikdo nemohl jen tak zničit. Na tohle místo se dá pohodlně dostat z lodě nebo to sem doplavat od přehu. Vyrážím se synem Pavlem na Jesenici už brzy ráno chystáme pramici dneska to budeme mít i s odvozem. Fouká docela silný vítr takže se dělají slušné vlny. Veslař je mladý a silný tak si trošku protáhle svaly a doveze nás tam. Láďa doráží okolo půl desáté  házíme na sebe sucháče a beru kameru a jedem.

Ve vodě jsem první a u mě dobrý. Láďa má trošku mokro v jedné rukavici ale ještě na hladině to opravuje a jde se na to. Dole je vidět tak na 2m místy i o kousek víc ale žádný zázrak to není. Ještě by to kousek chtělo. Dole se rozdělujeme a prolézáme to tu každý zvlášť. Já narážím na starou propust ve který se chovává Sumeček cca 1m velký . Jinak nic ani candát ani okoun. Ryby z Jesenice postupně rok od roku mizí a mizí.Po 15 minutách narážím na Láďu. Brouzdáme ještě chvilku společně a Láďa ukazuje směr břeh. Chvilku plaveme podél starého koryta řeky a pak to stáčíme ke břehu.  Cestou jestě potkáváme spícího malého kapříka. Po patnácti minutách dorážíme do řady stromů Láďa je super navigátor on a kompas  to nemá chybu vždy dorazíme tam kam máme.Trvá mám dalších dvacet minut než proplaveme všechny stromy bohužel  ani zde nejsou žádné ryby. Po třičtvtě hodině lezeme z vody. Byl to průměrný ponor ale zase jsme se podívaly na trošku jiné místo než obvykle.

 

 

 

 

20160925_080627_richtonehdr

Je sobota 24.řáří 2016 a jsme na cestě už druhý den. Odjíždíme z Oseku  kde jsme od pátku  a vyrážíme směr Drážďany.  Kde se o kousek dál nachází lom HORKA.

Takže hurá směr Německo navigace ukazuje že nejblíže přes Cínovec tak snad to ukazuje správně a jedééém.  Za nějaké necelé dvě hodinky jsme na místě. Penzion ne hned na kraji u vjezdu. Jdeme se se ohlásit správci . Paní správkyně nám vše ochotně ukazuje a provádí nás areálem. Mají to tu opravdu moc dobře vybavené. Lednice je samozřejmostí a k dispozici je veškeré nádobí a sporák s troubou. A tu jak jsme viděli už máme v plánu využít. Máme sebou pečené kuřátko a kolínka no to bude mňamka.

Opravdu moc pěkné místo jen škoda že od nás ze západu je to sem tak trošku z ruky.

Po ubytování jdeme poprvé do vody okolo 12 hodiny. Voda jak křišťál i ve 30m je vidět bez baterky a to je nádhera.  O rybičkách to sice moc není ale ta čistota je parádní . Lom je o velikosti cca polovina Rotavy takže se dá obeplavat docela dost dobře. Jen atrakce jsou rozmístěny docela hluboko takže tu zle nasbírat i slušné deko, jak se přesvědčil Péťa Marek který při prvním ponoru nasbíral asi 12 minut. Což mu pobyt pod vodou dosti prodloužilo.  Já s Láďou Račákem už dávno z vody a Péťa stále nikde vyhlížím ho z plošiny a pořád nic. Už jsem myslel že jsme -1 kus a po nějaké čtvrt hodince Péťa leze z vody s 20 bary  ve flašce.Seděl pomalu 15 minut v 5m a čekal a čekal. My Láďa a Vláďa popíjely rumíček a ohřívaly v troubě pečená kuřecí stehýnka na posilněnou.

Mimochodem při svlékání se mi podařilo utrhnout manžetu na rukávu.  Naštěstí jsem s touhle eventualitou počítal a prozřetelně jsem si sebou vzal náhradní polosuchý neopren.   Odpoledne dáváme odpočinek  do vody se chystáme až okolo sedmé hodiny večer. Já se probouzím v půl sedmé a Láďa Račák je už prytč. Je mi jasné že je už ve vodě. Večerní ponor dávám tedy částečně s Péťou Markem a částečně solo. Stejně se ve vodě nakonec ztratíme jeden druhému. Do vody lezeme po sedmé hodině a už je docela šero. Na schodech z vody nechávám svítit jednu svítilnu pro orientaci zpět a sebou si beru jen světlo na kameře. To svítí až až to mi bude bohatě stačit. Tentokrát jdeme po pravé straně lomu. Cestou v 17 metrech narážíme na tři žraloky hlídkující u skalní stěny. Pak potkáváme myšáka sedícího na skalním převisu a pak už jdu solo. Peťa se motá stále někde dole a já to beru okolo 10-15m podél stěny. Dostávám se do spleti stromů vypadá to moc hezky jen bych si představoval v každém aby seděla štika. Ale to se neděje mimo okounů co posedávají po stěnách lomu nikde ani rybička.

Po 40 minutách to pomalu točím zpět. Nějak jsem se v těch stromech zatoulal a abych našel cestu zpět musel jsem se dvakrát vynořit abych vůbec zjistil kdepak to jsem. Byl jsem až v druhé zátoce až cestou zpět potkávám řadu světel v různých hloubkách potápěčů jak lidí na náměstí ale nic se nekalí prostě paráda.

Po hodince chci lézt z vody ale kamera se mi vysmekla a padá do hlubin i se zapnutým světlem. Naštěstí se to stalo u plošiny vypouštím křídlo a padám za ní. A než se k ní dostanu má jí v ruce Péťa Marek který tam jen tak sedí a čeká a čeká zase dekompresní zastávka nějakých 15 minut. Já jdu z vody a ten tam sedí a sedí. Já se stačím převlíct pověsit vše na sušák a Péťa teprve dochází. Láďa Račák už je z vody déle tak chystá v troubě dvě pečená kolínka. Pivíčka a rum je vychlazený a hostina může začít.    Do postele se dostáváme až okolo půlnoci .

Ráno okolo osmé vstáváme a jde se dělat snídaně a pak vyrazíme směr západní čechy. Bylo tu krásně ale musíme se vrátit . Tak zase někdy se sem určitě podíváme. Opravdu to stojí za to.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TOPlist