Rok 2020

Je tu jeden Jesenický podvečer co jsme se vrátily z nepotápěčského výletu a já si musel mermomocí smočit šos. Jelikož to mám do vody pár metrů není to nikdy pro mě problém. Oblékám neoprén a nové botičky od BARE které jsem si byl nucen koupit protože po sedmi letech mi ty původní dali sbohem. Voda byla v posledním měsíci strašně kalná někdy nebylo vidět pomalu na jeden metr . Dnes je vidět že se to snad lepší tak jdu hned do toho. Připravuji kameru a jde se na to.

Voda na tu bídu jaká byla v poslední měsíci je docela pěkná místy je vidět i na 3 metry. Je už podvečer a sluníčka už moc není navíc se sem blíží bouřka a pod hladinou v hloubce okolo osmi metrů ubývá světla.

Stromy se přede mnou vynořují jako z mlhy. Téměř v každém stromě odpočívá minimálně jedna někde i dvě štiky. No je to nádhera …. Tyhle obrovské ryby sem chodí odpočívat a dnes se ani nebojí a nechají mě přijít dost blízko. Pod hladinou jsem téměř hodinu. Je to jen tak tak bouřka je tu a zvedají se vlny a je ten pravý čas vylézt z vody.

Sestřih z ponoru je ZDE hezkou podívanou.

Začala nám dovolená a my vyrážíme za teplem a čistou vodou do Chorvatska. Je sice doba koronavirová, ale to nás neodradí. Vycestovat se už může a tak jedééém. Na poslední chvíli se mi daří objednat místo v apartmánu na základně Connect Diving na ostrově Pag. Vyřizuji všechny formality jako registrace na Chorvatských úřadech a jede se.

Z Chebu odjíždíme v pátek 26.6 po 16 hodině, sice se mi to původně zdálo docela brzy ale nakonec se ukázalo, že to byl ten nejlepší čas. Německo a Rakousko projíždíme ještě před jedenáctou. Rakousko to je z díry do díry Alpy se projíždějí jedna báseň.

Dáváme pauzičku a pak vyrážíme směr Slovinsko. Vyhýbáme se Slovinské dálnici,v Rakousku odbočujeme směr Mureck, kde je mezinárodní hraniční přechod. Zde celníci jen mávnou a jsme ve Slovinsku.Tady se jede překvapivě dobře. Přes Slovinsko je to 60 km a potkáváme za celou cestu jen 5 aut . Míříme směr Chorvatské město Cvetlin . Na Chorvatských hranicích nikdo nechce vidět ani tu zmíněnou registraci ,jen pasy a frčíme dál už na Chorvatskou dálnici, kde se projevuje únava a tak stavíme na první benzínce a dáváme si šlofíka. Probouzíme se nad ránem, frčíme okolo Záhřebu na trajekt Prizna. Sjíždíme až k moři,samá zatáčka..Jadran je konečně tady.

Kupodivu stíháme první trajekt ,přejezd přes moře a během pár minut jsme na Pagu. Ostrov připomíná měsíční krajinu všude samej šutr.


Jsme tu brzy a tak míříme na nejsevernější cíp ostrova za koupáním.Moře je prohřáté na nějakých 27 stupňů. I delší pobyt ve vodě člověka ani pomalu neochladí. Po dlouhé cestě je čas oběda a tak hledáme na google nějakou hospůdku u moře, kde si dámě nějaké ty mořské potvory a pivečko.

Dobrý oběd přijde vždycky vhod a natož, když jsou na talíři samé mořské potvory a k tomu vychlazené Ožujsko.

Po druhé hodině odjíždíme na základnu Connect Diving, kde nás vítá Radek.

náš domeček hned u moře – je to nádhera

Konečně jsme po tisíci kilometrech bezpečně na místě. Tak už jen odpočinek po cestě a zítra první ponor.


Začal nám týden potápění a zase potápění v průzračných vodách Jadranu. Počasí nám přeje nikde ani mráček žádné vlny co více si přát. Každý den dáváme minimálně jeden ponor , pokaždé někde jinde. Základna má k dipozici rychlý člun a tak doprava na lokality nikdy není delší než deset minut. Na člunu je velice praktický nerezový žebřík a tak z vody vylezou pohodlně všichni bez jakýchkoliv problémů. Briefing před ponorem a pak si většinou po dvojicích každý brouzdá pod hladinou svou cestou.Rybičky tu sice nejsou velké ale je jich dostatek a na lokalitách je pořád na co se dívat.

TOPlist