Videa a fotografie

Rok 2018

Máme tu neděli 10.února 2018 a naše trojka z klubu sportovního potápění Kajman Cheb vyráží do Německa na jezera Murner a Steinberger.

K jezerům to máme 100 km a tak vyrážíme v mrazivém ránu ,dnes mělo svítit slunce ale nějak to nevyšlo, je pošmourné počasí a poletuje sníh. K jezeru Steinberger dorážíme okolo půl desáté . Jdeme obhlédnout situaci a pak honem do vody. Dokud nejsme promrzlí .

 

Už ze břehu tady ta voda nevypadá nic moc ale jsme tady tak se tam jdeme aspoň na chvilku podívat. Vidět je pouze okolo 2 metrů klasika jako u nás na Jesenici teplota dva stupně. Martin už tu několikrát byl tak vede ponor. Vede nás k místu kde jsou pod hladinou stromy. Ty po chvilce nacházíme ale .nikde ani rybička. Po zhruba dvaceti minutách to otáčíme a míříme zpět k místu, kde jsme vlezly do vody . Z toho to ponoru dobré dojmy zrovna nejsou, voda nestála za nic tak snad si zlepšíme náladu na jezeře Murner.

Dáváme horký čaj a vyrážíme na jezero Murner,  kam dorážíme okolo půl dvanácté. Parkoviště je už plné německých potápěčů, které taky neodradilo únorové chladné počasí . My míříme na jiné místo, tam zajisté nikdo nebude. Popojíždíme asi o kilometr dále, tam není ani noha, aspoň si vyzkoušíme ponor někde jinde. 

Chystáme stále ještě mokré suché obleky a celou výstroj. Nic nestihlo za tu chvilku v autě ani uschnout a už se jde zas do vody. Jezero Murner  je jiné kafe .Voda křišťálově čistá z deseti metrů jsou krásně vidět vlnky na hladině. Dokonce i voda je o dva stupně teplejší krásné 4 stupně nad nulou. Ve třiceti metrech není třeba svítit, vidět je minimálně deset metrů. Já kluky opouštím v 28 metrech a otáčím to směrem ke břehu. Opět mám problém s bolavým malíčkem na pravé ruce. Je promrzlý na kost až to bolí. Nic naplat a tím se plavat nedá. S klukama jsem domluvený, že pokud to nepůjde budou pokračovat samy. Já vylézám z vody po cca 30 minutách a jsem rád, že mohu zahřát  promrzlý prst. Ta bolest je nesnesitelná. Láďa s Martinem se ukazují u břehu asi po dvaceti minutách. Oba mají lahve téměř prázdné.  Martin konečně poznal, co to je mít osmnácti litrovou láhev . Jak je dobré mít sebou dostatečnou zásobu vzduchu. Já stále chodím s dvaceti litrovou lahví,  protože říkám, není nad to mít rezervu, pokud se někde zdržím. Láďa Račák se svým dvojčetem a záložní 8 litrovou lahví to měl dnes taky akorát. Po předchozím ponoru ve dvojčeti zbyla jen polovina a tak se záložní lahev hodila. Když vylézal z vody byla úplně prázdná. A ve dvojčeti zbývalo málo. Dnešní druhý ponor to byla paráda jezero Murner nikdy nezklame. Podařilo se udělat pár záběrů z obou jezer tak hezkou podívanou .

 

 

Vladimír Kulštejn Je tu sobota 3.2.2018 a já s kolegy ze sportovního klubu Kajman Cheb vyrážím na Bílou vodu u Chodova u Karlových Varů.  Byli jsme tu těsně před silvestrem a voda byla parádní. Tak to jdeme vyzkoušet teďka tak snad to bude jako posledně. Jedeme ve složení Láďa Račák ,Martin Svoboda ,Štefan Kmec a moje maličkost.

Na Bílou vodu přijíždíme okolo druhé odpoledne. Na parkovišti zjišťujeme že závora je otevřená  a tak voláme na městskou policii Chodov a domlouváme si povolení k vjezdu. Můžeme až k vodě ,je to o  dost blíž než to všechno nést z parkoviště. Voda ze břehu vypadá stejně jako před Silvestrem .Po ledu nikde ani památka a to je fajn. Pomalu oblékáme sucháče jen Štefan jde v mokrém obleku. Brrrr jen když ho vidím už je mi zima. Voda má jen dva stupně nad nulou a to není zrovna moc na potápění v mokrém obleku. No jdeme na to,domlouváme se dopředu že pokud bude Štefanovi zima vrátí se sám a my budeme případně pokračovat. Láďa bere náměr přímo k lesu voda je horší než na silvestra ale stále to jde. Vidět je okolo 3-4 metrů což je docela dobrý. Držíme se pohromadě ale jen do té doby než narážím na padlé stromy. Jak jsem je tam viděl už jsem si říkal že jsem tenhle pohled už někde viděl. Jsou to přesně ty stromy ve kterých tu byli nafocení sumci. Nic naplat zůstávám tady a jdu to tu pořádně proplavat. Po chvilce narážím na štiku a vedle druhou. Obě tu loví je tu spoustu malejch rybiček a já jsem asi u nich ve spižírně. Po chvilce narážím na další  je to tu jak v akváriu  takhle parádní ponor už jsem dlouho nezažil. Po třiceti minutách mám naprosto promrzlé malíčky na obou rukou. Mám suché rukavice ale promrzlé jen malíčky až to bolí. Objevuje se tu Štefan nechávám ho ať si užije štiky a já fičím na břeh. Ta bolest je nesnesitelná. Těch necelých deset minut na břeh trvá jak věčnost. Vylézám na břeh a sundavám rukavice ruce byli v suchu ve vlněných rukavicích ale moje malíčky jsou zmrzlé na kost a to není dobré.Trvá docela dlouho než bolest přejde. Na břehu jsem první i Štefan v mokrém obleku od Agamy je ještě ve vodě. Kluci se ukazují ze nějakých deset minut. A jak se dozvídám nikdo neviděl ani rybičku tedy mimo mě a Štefana. Na tenhle parádní ponor tady asi zas dlouho nezapomenu.

Cestou jsem pořídil pár obrázků  tak přeji hezkou podívanou.

Štefan Kmec

Láďa Račák

TOPlist