Rok 2017
Zdravím všechny návštěvníky mého webu. Po delší době jsem se vydal na jezero Medard 1.srpna byl překrásný slunečný den a tak mi to nedalo a vyrazil jsem. Přístup k jezeru je stále složitý tak to nebude vůbec jednoduché . Je třeba zaparkovat pod mostem co je na silnici Sokolov-Citice a jelikož je most pro opravy uzavřený musím přenést výstroj přes železniční trať a pak ještě nějakých 400 metrů k jezeru. Ale i přes tyhle obtíže to opravdu stojí za to. Naštěstí jde tentokrát rodina se mnou tak mám nosiče a půjde to najednou.U vody jsem před půl jedenáctou je už přes třicet stupňů. Slunce praží a já se už těším zchladit do vody. Při balení jsem zapomněl rukavice tak to budu muset vydržet bez nich. Po chvilce pod vodou přicházím na to že voda je tak prohřátá že ruce ani nestudí. Od hladiny až po hloubku deset metrů je voda stejně teplá.
Proplavávám napouštěcí kanál slunce mám nad hlavou a to zrovna není ideální. Rybičky jsou někde schované až po nějaké době narážím na první štiku. Okounů je tu plavou hejna. Vydávám se hlouběji ke stromům a hledám další štiky ale dnes jich tu moc není jsou někde schované. Občas bývá v každém stromě štika ale dnes jsou jinde. V jednom smrku narážím na obrovskou štiku je tam ale tak chovaná že se nedá vyfotit. Ve vodě jsem přes hodinu z hloubky deseti metrů je krásně vidět hladina. Rybiček sice nebylo tolik ale pořád bylo na co koukat. Pořídil jsem z ponoru krátké video tak hezkou podívanou.
Je sobota 13.května 2017 a s kolegy z klubu Kajman vyrážíme za potápěním. Náš původní cíl byl lom Dasnice. Bohužel po příjezdu na lom zjišťujeme že voda momentálně na potápění není.
Lom Dasnice je nádherné modré jezírko. Bohužel sem stéká voda z protějších jílových svahů a tak voda je tu po deštích jako mlíko. Nic se nedá dělat Medard je kousek jedeme tam.
Je to deset minut a jsme z Dasnic na Medardu. Tady to je paráda je to takové malé Sokolovské moře.
Tohle se nedá srovnat z žádnou jinou lokalitou v našich koncích. Voda relativně čistá ale hlavně pod hladinou zůstalo mnoho březových lesíků které budou časem plné dravých ryb.
Dneska jsme na tomto místě poprvé a chceme se podívat kousek níže. Jsme tu ve složení Láďa Račák ,Martin Svoboda ,Mirek Lajda a moje maličkost. Sjíždíme na cestu co vede kolem celého jezera auta dáváme vedle cesty aby se tu dalo projet. Pomalu se oblékáme a jde se do toho. Mirek jde v mokrém obleku tak uvidíme co vydrží. Jde se do vody po chvilce zjišťuji že něco není v pořádku jak jsem zmáčknul infiltrátor tak stále dopouští. Odpojuji hadici , že by to sakra zamrzlo ? To se mi snad stalo před mnoha lety jen jednou. Pokračuji dál bez připojeného křídla . Po chvilce zkouším hadici připojit zpět ale beze změny stále nic. Opět odpojuji hadici a ponor pokračuje. Bez toho se přeci dá obejít. Potřebný vztlak mi zajistil sucháč. Jako nouzovka se to dá docela dobře. V 7,5 metrech se to láme a začíná svah prudce dolů. Pokračujeme po svahu níž a níž světlo začíná mizet někde kolem 20 metrů pak už je tma a trošku chladněji. Lituji Mirka v tom mokrém obleku to zrovna asi není nic moc. Všude kolem jsou stromy a křoví , bohužel rybičky jsou někde schované. Nikde ani šupina ,ale ve stromech jsou závoje jiker tak že ryby tu jsou. Láďa signalizuje na 25 metrech že to točíme. Jsme docela daleko od břehu a cesta zpátky bude dlouhá. Svah se zvedá a v 17 metrech je už krásné světlo. V sedmi metrech se odpojuji od kluků s jdu prozkoumat stromečky cestou ke břehu. Bohužel stále nikde ani rybička. Voda je stále moc studená. Při hladině 11 stupňů dole stále 4 stupně Brrr. Po 45 minutách končím ponor a potkávám kluky u břehu. Všichni jsme na břehu Mirek trošku promrzlí ale v pohodě. Příště to zkusíme zase na jiném místě .
No a zde je krátké video z ponoru tak pěknou podívanou.
