Rok 2017

Tak jsem se po delším čase zase ponořil pod hladinu Jesenické přehrady. Je polovina srpna a voda je prohřátá až ke dnu. I v 10 metrech má voda teplotu 20 stupňů a už se z vody pomalounku stává zelená hrachová polívka. Vydal jsem se letos poprvé na lokalitu Ronak. Parkování je tu stále bez problémů před vjezdem do zatím uzavřeného areálu rekreačního střediska.  Pak už se jen vydat podél vody cca 500 ke druhým schodům. Sice se tam dá doplavat ale takhle mi to přijde lepší. Zanořuji se u posledních schodů pod hotelem a beru to směrem na známá místa kde se drželo hodně rybiček. Vidět je už jen do 8 metrů pak už je jen hnědá kaše. Ale i tak v celém profilu plave zelený šlem. Tak že voda nic moc. A ryby  ? No to je snad ještě horší. Tam kde se ještě před pár lety proháněli hejna Okounů není vůbec nic. Není tu po nich ani památky , jen občas se narazí na posledního mohykána který se schovává někde pod pařezem. Můj závěr je takový že rybí osádka na Jesenici dostala za poslední roky pořádně na frak. Mimo kaprů které sem pravidelně vysazuje rybářský svaz tu není skoro nic. Candáti vymizeli spolu s Okouny a občas se podaří narazit na pěkné kousky jako se mi povedlo dnes,ale není to pravidlem. Dnes jsem za celý ponor který trval 63 minut a proplaval jsem cca 800 metrů viděl jen 4 rybky. Je to bohužel smutný pohled na to jak tak krásná voda jako je Jesenice dopadla.

Tady se mi podedl záběr na cca metrového candáta. Tak pěknou podívanou .

 

Tak jsme se zas po delší době rozhodli vyrazit za čistou vodou na Rakouské jezero Attersee. Vyrážíme v pátek po práci ve složení Láďa Račák , Vláďa Kulštejn , Martin Svoboda a Lenka Svobodová.  Musíme se vejít do jednoho auta tak je tam trošku na těsno. Museli se minimalizovat zavazadla a tak jsem si  tentokrát nemohl vzít ani světlo ke kameře už ho nebylo kam dát. Z Chebu vyrážíme po jedné hodině a po páté jsme na místě.  Ale ejhle zjišťujeme že to nebude tak jednoduché kemp je plně obsazen. A tak hledáme dál a světe div se všude plno. Až v obci Weissenbach konečně volné místo v Eurokempu. Rozbalujeme stany a jdeme si po náročné cestě zaplavat. Voda má nádherných 24  stupňů a je čisťounká. V pátek už bohužel žádný ponor neuskutečníme. V plánu je ráno vyrazit na Schwarze Brücke .  Večer debatujeme nad  lahví rumíčka a pivečka. Aspoň se bude lépe spát , naši němečtí sousedé jsou dost hluční. Jejich techno párty končila až okolo třetí hodiny a tak noc nestála za nic.
 


 
 

Je ráno a my vyrážíme na  Schwarze Brücke. Na této lokalitě jsme se za tu dobu co sem jezdíme nepotápěli. Jedeme brzy ať máme kde zaparkovat už tu jedem sólista z německa je. Ale máme kliku místo tam ještě bylo.  Házíme na sebe cajky a jde se na to. Ponor vede Láďa Račák   Stop jsme si dali v 50 metrech tam to otočíme a pojedeme pomalu zpět. Od vlezu do vody to bereme tak pod úhlem 30 stupňů a po několika minutách jsme pod stěnou v hloubce 50,5 metru.
Pak to točíme od stěny a pomalu stoupáme do mělčích vod. Voda je té hloubce  křišťálově čistá a v  podstatě není třeba svítit je stále vidět. Člověka to láká níž ale to riziko že by se něco mohlo pokazit je velké a nestojí to za to. Křížků vedle silnice je tu už docela dost. Každopádně se shodujeme že Schwarze Brücke je nejkrásnější lokalita na Attrersee.   Jedeme nafoukat na základnu Nautilus a dát nějaký oběd.
Pak jdeme dát jeden odpočinkový ponor na lokalitu Weisenbach všude je lidí pomalu nikde nejde zaparkovat.  
Tady si dáváme každý sólo ponor v relativně malé hloubce. Ale jelikož jsem ve vodě zjistil že jsem počítač nechal v autě tak ani v podstatě nevím jak jsem byl hluboko ale asi docela jo bylo to i v sucháči docela studený.  Na této lokalitě je pod vodou spousta naplavených stromů  a ty nejkrásnější jsou docela hluboko ale je tu stále vidět. Při hladině je voda jako mlíko a pod deset metrů je to krásně čisťounký.  Byl to takový parádní odpočinkový ponor. K večeru vyrážíme se zbytkem vzduchu na základnu Nautilus kde dáváme třetí ponor tohoto dne. Hned kousek od břehu je to potopená velká jachta která je v 7 metrech.
 Jinak tu voda nestála za nic bylo tu hodně koupajících a bylo to zkalené i v hloubce. Po ponoru si necháváme naplnit na další den a vyrážíme směr kemp.  Cestou míjíme lokalitu  Schwarze Brücke a něco se tu děje.
Jsou tu manévry  záchranných jednotek. Večer se dozvídáme že tam bohužel přibude další křížek zůstal tam jeden polský potapěč .
Večer se nad Attersee stahují mračna a leje a leje. Naši německý sousedé vedle našeho stanu stále ožralý jak prasata vyhrávají a vyhrávají. Za tyhle dvě noci jsme byli opravdu utahaní a nevyspalí nepomohl ani RUM . Ráno stále leje tak přehodnocujeme situaci a vyrážíme zpět k domovu.  Cestou jestě stavíme na jezeru Murner kde si dáváme poslední hodinový ponor naší výpravy.
 

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1702285089795928.1073741879.100000433593173&type=1&l=d1e1f125ef

TOPlist