Je sobota 24.řáří 2016 a jsme na cestě už druhý den. Odjíždíme z Oseku  kde jsme od pátku  a vyrážíme směr Drážďany.  Kde se o kousek dál nachází lom HORKA.

Takže hurá směr Německo navigace ukazuje že nejblíže přes Cínovec tak snad to ukazuje správně a jedééém.  Za nějaké necelé dvě hodinky jsme na místě. Penzion ne hned na kraji u vjezdu. Jdeme se se ohlásit správci . Paní správkyně nám vše ochotně ukazuje a provádí nás areálem. Mají to tu opravdu moc dobře vybavené. Lednice je samozřejmostí a k dispozici je veškeré nádobí a sporák s troubou. A tu jak jsme viděli už máme v plánu využít. Máme sebou pečené kuřátko a kolínka no to bude mňamka.

Opravdu moc pěkné místo jen škoda že od nás ze západu je to sem tak trošku z ruky.

Po ubytování jdeme poprvé do vody okolo 12 hodiny. Voda jak křišťál i ve 30m je vidět bez baterky a to je nádhera.  O rybičkách to sice moc není ale ta čistota je parádní . Lom je o velikosti cca polovina Rotavy takže se dá obeplavat docela dost dobře. Jen atrakce jsou rozmístěny docela hluboko takže tu zle nasbírat i slušné deko, jak se přesvědčil Péťa Marek který při prvním ponoru nasbíral asi 12 minut. Což mu pobyt pod vodou dosti prodloužilo.  Já s Láďou Račákem už dávno z vody a Péťa stále nikde vyhlížím ho z plošiny a pořád nic. Už jsem myslel že jsme -1 kus a po nějaké čtvrt hodince Péťa leze z vody s 20 bary  ve flašce.Seděl pomalu 15 minut v 5m a čekal a čekal. My Láďa a Vláďa popíjely rumíček a ohřívaly v troubě pečená kuřecí stehýnka na posilněnou.

Mimochodem při svlékání se mi podařilo utrhnout manžetu na rukávu.  Naštěstí jsem s touhle eventualitou počítal a prozřetelně jsem si sebou vzal náhradní polosuchý neopren.   Odpoledne dáváme odpočinek  do vody se chystáme až okolo sedmé hodiny večer. Já se probouzím v půl sedmé a Láďa Račák je už prytč. Je mi jasné že je už ve vodě. Večerní ponor dávám tedy částečně s Péťou Markem a částečně solo. Stejně se ve vodě nakonec ztratíme jeden druhému. Do vody lezeme po sedmé hodině a už je docela šero. Na schodech z vody nechávám svítit jednu svítilnu pro orientaci zpět a sebou si beru jen světlo na kameře. To svítí až až to mi bude bohatě stačit. Tentokrát jdeme po pravé straně lomu. Cestou v 17 metrech narážíme na tři žraloky hlídkující u skalní stěny. Pak potkáváme myšáka sedícího na skalním převisu a pak už jdu solo. Peťa se motá stále někde dole a já to beru okolo 10-15m podél stěny. Dostávám se do spleti stromů vypadá to moc hezky jen bych si představoval v každém aby seděla štika. Ale to se neděje mimo okounů co posedávají po stěnách lomu nikde ani rybička.

Po 40 minutách to pomalu točím zpět. Nějak jsem se v těch stromech zatoulal a abych našel cestu zpět musel jsem se dvakrát vynořit abych vůbec zjistil kdepak to jsem. Byl jsem až v druhé zátoce až cestou zpět potkávám řadu světel v různých hloubkách potápěčů jak lidí na náměstí ale nic se nekalí prostě paráda.

Po hodince chci lézt z vody ale kamera se mi vysmekla a padá do hlubin i se zapnutým světlem. Naštěstí se to stalo u plošiny vypouštím křídlo a padám za ní. A než se k ní dostanu má jí v ruce Péťa Marek který tam jen tak sedí a čeká a čeká zase dekompresní zastávka nějakých 15 minut. Já jdu z vody a ten tam sedí a sedí. Já se stačím převlíct pověsit vše na sušák a Péťa teprve dochází. Láďa Račák už je z vody déle tak chystá v troubě dvě pečená kolínka. Pivíčka a rum je vychlazený a hostina může začít.    Do postele se dostáváme až okolo půlnoci .

Ráno okolo osmé vstáváme a jde se dělat snídaně a pak vyrazíme směr západní čechy. Bylo tu krásně ale musíme se vrátit . Tak zase někdy se sem určitě podíváme. Opravdu to stojí za to.

Je tu podzim a již druhým rokem vyrážíme na malý výlet po vlastech Českých a tentokráte i směr Německo. Naše sestava j e stejná Já Vladimír Kulštejn ,Láďa Račák a Petr Marek.  Vyrážíme v pátek 23.září ráno směr Barbora počasí je nádherný babí léto no paráda. Nejdříve se jedeme ubytovat do kempu OSEK . Bohužel na základně na Barboře je celý víkend plno. Tak jsme našli alternativu né moc daleko.

K vodě dorážíme okolo 11 hodiny a vypadá čistě.  Tak šups tam dokud tu nejsou žádné potápky. Odpoledne tu má už být plno. Oblékáme a okolo půl dvanácté jsme už ve vodě. Ze začátku to vypadá dobře ale pak okolo 5m začíná mlíko které houstne a houstne. Plavu 20cm od Láďi Račáka a nevidím ho. Fuj fuj hnus  klesáme na 20m a konečně se voda vyčistila. Čím hlouběji klesáme tím je voda čistší. Okolo policajty je už vidět úžasně točíme to okolo stanu a jedem dál. Na 43m nacházíme další plošinu se starým počítačem. Odtud to už bereme pomalu vzhůru po strmé stěně. Naštěstí je vše dobře vyvázané a Láďa navigátor se nikde neztratí. Končíme na plošině s telefonem pak už jen prolézt lesík a šup v vody.  Tam dole to docela studělo. Naštěstí suché obleky byli tentokráte opravdu suché a né jako při posledním jarním výletu.

Odpoledne to vyrážíme vyzkoušet kousek dál až za nudistickou pláž. Spouštíme kompresor a plníme lahve ,mezi tím se nám pěkně rozhořívá grill tak do sebe hodíme kousek masa a pak zas do vody. Zkoušíme to v zadní části od nudistické pláže  a je to naprostý propadák. Voda kalná jak prase no hrůza. Já osobně po 15 minutách končím otáčím to zpět. Navíc ještě zjišťuji že jsem ztratil jedno zátěžové olovo. A celou cestu si říkám co je sakra špatně teďka se mi plave nějak divně. Sáhnu v levo a olovo v čudu. No ještě že se to stalo tady v mělké vodě. Plavu zpět a přemýšlím kdepak spadlo. A bylo kousek od mola ,můj skok do vody nepřežilo šití na kapse. No našlo se a pár nití se zpraví. Lezu ven a shazuju ze sebe u auta věci a jdu si zaplavat trošku se zchladit.Kluci jsou ještě ve vodě tak tam aspoň na ně počkám. Dojmy z druhého ponoru máme všichni stené stálo to úplně za prd. Je před šestou hodinou balíme věci a jedeme na OSEK.

Je sobota ráno a vyrážíme směr  Drážďany  na Horku. Tam si určitě zpravíme chuť. Ale to až v dalším příspěvku.