Videa a fotografie
Vladimír Kulštejn

Vladimír Kulštejn

Zase po roce se vracíme na Nechranickou přehradu. Vyrážíme ve složení já + Dáša a za námi v druhém autě jede Láďa Račák s Janou. Dál tu máme sraz s Michalem Černým z Lablonce.

Michalovi zde budeme dělat průvodce. Zbytky elektrárny Lomazice jsou magickým místem. Nicméně musí být dobrá viditelnost a tu jsem tu dle záznamů zažil v roce 2011 pak už to rok co rok bylo špatné.

Ono i dnes to nebude žádná sláva. Hladina je pokrytá pylem a to není nic dobrého. Co na hladině to i pod ní.

Naše dvojice Vláďa a Dáša jde do vody už okolo dvanácté hodiny. Jdeme se podívat na místo kde jsme minulý rok potkali hejna kaprů a candátů. Vidět je místy i 4 metry jen ty ryby tu nejsou. Potkáváme jen tři candáty co si hlídají hnízda a jinak vůbec nic.

Okolo půl třetí dorážejí Michal s Láďou . Plánujeme ponor k elektrárně . Pod pět metrů nestojí voda za nic a tak vypouštíme ponor níž. Zaplavat jako minulý rok nevědomky do uzavřených prostor to nebudeme riskovat. Plaveme jen do polo zatopených komor kde je volná hladina a dá se tam dýchat. Vchody do nich jsou asi tři metry pod hladinou. Proplouváme dvě komory a pak se pouštíme náhonem dolů. Tam to ale v osmi metrech otáčíme a bereme to do mělčích vod. Vidět tu není vůbec nic a za ten risk to nestojí.

Cestou potkáváme pár nádherných candátů . Michal pořizuje nějakou dokumentaci do nové knihy. Po hodině vylézáme všichni v pořádku z vody.

Konečně po delší odmlce vyrážím pod vodu. Tentokrát je to na Barboru dle zpráv je tam krásně čistá voda a to je dobré využít. Ono to většinou moc dlouho nevydrží. Vyrážím s kolegou Láďou Račákem . Máme naplánované dva ponory. jeden na základně a druhý v zadní části Barbory .

Hned po příjezdu už vidíme že do zadní části jezera nejde zajet. Je tam závora. Nic se nedán dělat vymyslíme něco jiného. Je sobota ráno a je tu totálně narváno. Všechny možná parkovací místa zaplněná. Naštěstí pro nás se tu ještě místečko našlo.

Chystáme výstroj a ejhle hadice k mému manometru nějak fičí. Měníme osičku u manometru ale vůbec se to nelepší. Nic se nedá dělat plán se mění. Budu se pohybovat jen v mělčích vodách kdyby to náhodou ulítlo. Oblékáme se a jde se do vody. Po pár minutách po změně tlaku to přestává bublat ale i tak nebudu riskovat. Proplouváme po plošinách a pod sáním se Láďa Račák odpojuje a já to beru do mělčích vod. Voda je krásná vidět je okolo 5 metrů. Proplavávám snad všechny atrakce je to parádní relax. Po nějakých 45 minutách se s Láďou potkávám u mola. Vylézáme z vody a přemýšlíme kam dál.

Po cestě máme důl Klement kde už jsme dlouho nebyli. Balíme a míříme tam. Každopádně po příjezdu na místo jsme opět zklamáni k lomu se nejde dostat. Opět uzamčený řetěz přes cestu. Naše další volba je jezero Most. Tady je to jasný ,jen ta cesta k vodě bude trošku delší. Jdeme obhlédnout vodu. Nevypadá to vůbec špatně. Od poslední návštěvy se to tu docela změnilo. Na hladině nová mola. Vypadá to parádně. Tak zpět k autu obléct a šup do vody. Jen těch 300 metrů je fakt očistec. Je vodě je už fajn. Vidět je okolo 3-5metrů. Jen ten život je někde schovaný. Pod novým molem se prohání hejno potěru ale na větší rybku nenarazím. Láďa potkává v rákosí dvě štiky.

Na jezeře Most zakončujeme náš sobotní výjezd. Nebylo to vůbec marné na obou lokalitách byla parádní voda.

TOPlist