Je 17.listopadu, pro někoho ryze sváteční den a my vyrážíme na Slapskou přehradu. Celou cestu z Chebu nás provází počasí, že by psa nevyhnal, ale jak se říká pod vodou neprší. A tak nás to nemůže rozhodit.
Dnešní plán je dojet k Živohošťskému mostu a podívat se na lokalitu „zátoka vraků“. Po deváté hodině jsme na místě. Nikde ani noha a bodeť by taky jo v tomhle počasí. Scházíme dolů omrknout hladinu vody. Hned vidíme, že voda je níž minimálně o dva metry a takové hnědé barvy. No jsme už tady, tak to prostě zkusit musíme.
Čeká nás zkouška nejtěžší na této lokalitě a tím jsou proslulé schody. Dolu to ještě půjde, ale nahoru to bude horší.
Nejtěžší část lokality jsou schody
Jsme nachystáni a jdeme na to. Voda má ještě dnes krásných 13 stupňů a tak se ještě nedá říct, že je to studené. Hned po zanoření vidíme, že to není nic extra, ale 2-3 metry vidět je. Voda má dle mého pocitu hnědočervenou barvu. Proplouváme zátoku dokola a cestou potkáváme vraky různých typů lodí. Hausboat je na svém místě a stále stojí.
Po necelé hodince jsme z vody venku. Na tu bídu jsme oba spokojeni .Byl to velice pěkný ponor. Teď přichází to nejhorší z dnešního dne. Vylézt ty schody to je opravdu očistěc. Někde hned na začátku odhazuji zátěž na schody. Puls mám tak 200 za minutu a pocit jako by mi mělo puknout srdce. Naštěstí jsme to oba dali . Balíme a přesouváme se na další lokalitu a tou jsou Hříměždice.
Napsat komentář