Videa a fotografie

 

Je tu Listopad a po delší odluce jedeme opět  na Ústecko a tak mě nenapadlo nic jiného než si počkat až se setmí a podívat se pod hladinu jezera Milada v noci pod rouškou tmy. Ve dne jsme se tu již potápěli mnohokrát, ale v noci ta příležitost ještě nebyla. Máme  tu podzim příroda hraje všemi barvami a tak jsem zvědav jak to bude vypadat pod vodou. K vodě dorážíme chvilku před setměním právě z vody vylezli místní otužilci  a tak voda je  u břehu jako mlíko.

Do vody jdu sám moje partnerka Dáša tentokrát zůstává na břehu jako pozemní podpora. Suchý oblek mám jen já a voda už  zase tak teplá není aby šla do vody v mokrém obleku. Teplota vody 11 stupňů už to na na mokrý oblek prostě  není .  Zanořuji se u přepadu, za vlnolamem se voda projasňuje a je vidět určitě přes 3 metry. Všude ještě zelená tráva na které pospávají hejna okounů . Nejsou to sice žádní obři ale je jich tu docela dost. Po chvilce narážím na první štičku co spí na dně v trávě. Nenechá se vůbec rušit . Proplavávám okolo ní  míjím další okouny a najednou další a další štiky. Je jich tu opravdu dost. Škoda jen že nenacházím nějakou pořádnou všechny co potkávám mají do 60 cm. Pohybuji se v hloubce do 3 metrů občas vykouknu nad hladinu bych vůbec zjistil kde jsem. Světla komínů teplárny ukazují přesně kam se mám vrátit. Po nějaké půl hodince toho mám dost a vracím se na břeh. Z parkoviště je vidět světlo pod hladinou a tak Dáša ví že už se vracím a jde mi posvítit ke břehu. Na parkoviště je to přes louku ještě nějakých 200 metrů a ještě do kopce tak to bude docela fuška. Ale určitě to stálo za to.

Krátké video z ponoru je tady tak všem hezkou podívanou.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist